24. března večer jsme se sešli vDivadle na Provázku, abychom zhlédli legendární představení a toBaladu pro banditu. Sešli jsme se v hojném množství dvaceti přátel. Nebylo ovšem jednoduché sehnat lístky, a tak se tohoto úkolu předem ujala Lydie Štěpánková, která vše zamluvila a zakoupila.

O návštěvě divadla vás informuje Dita Staňková. Čtěte dál!

Brzy po začátku představení nás členové souboru informovali, jak to s představením je: z mnoha důvodů nebylo možné udělat představení stejné jako před 30 lety a také nechtěli udělat představení zcela jiné, než by divák očekával. Navíc ještě v podvědomí diváků existuje filmová verze původního divadelního představení …. Jaká varianta tedy zbývala?

Soubor se společně s režisérem Vladimírem Morávkem rozhodl pro cestu snového ztvárnění literární předlohy. Stali jsme se svědky tříhodinového rituálu, kde se vše odehrávalo na hranici snu a reality, pod vlivem magické síly bosorek z polonin a přitom pořád s člověkem a jeho touhou a láskou ve středu. Vše propojovala skvělá hudba v podání výborných zpěváků a muzikantů. Podstatnou roli hrála samozřejmě i pohybová složka.

Zajímavě byly i kostýmy, které byly voleny střídmě a účelově pouze v barvě bílé pro znázornění intimity a barvě černé, která symbolizovala například zimní období nebo třeba sváteční oblečení. Neradi jsme opouštěli tento svérázný sen a tak potlesk nebral konce.

Po skončení představení jsme se odebrali ještě na kus řeči do divadelního hospůdky, kde jsme podrobně rozebrali, jak na nás představení zapůsobilo, trošku si i zavzpomínali a příjemně uzavřeli večer.

Děkujeme Lydii, která přišla s nápadem společné návštěvy divadla a zrealizovala ho.