Dvorek č. 4 – 2008

 Publikováno: 4. 06. 2008, kategorie: Husovický dvorek
Neděle jako malovaná! A poslední Husovický Dvorek, který se vyznačoval něčím, co by se dalo nazvat “z vlastních zdrojů”… A to pěkně počínaje výtvarnicí Anežkou Konečnou, přes nejmladší přírůstek do rodiny Husovických vřešťanů až po “našeho” Láryho … (Napsal a vyfotil Ivan Cimr.)


Anežka představila své malby v Husovicích poprvé, ale její talent je už mezi
husovickými znám a uznáván.
Anežka neodmítne kamarády, když potřebují vytvořit
plakáty či něco pěkného navrhnout. Jak se její styl líbí nechám na individuálním
posouzení (mě tedy ano,abych nebyl za alibistu) ale určitě nenechává lhostejné
oko a to je důležité. Její barevné cítění často nosí sama na sobě, takže to
nebylo takové překvápko, ale že to budou tak pokročilé obrazy, to neinformovaní
(jako já) nečekali.
No, podívejte se sami ….



Zkrátka, myslím si, že si Anežka svou výstavu plně zasloužila, a že Husovický
sbor na ni může být právem hrdý.




Neméně hrdá jistě byla Marta, když přivezla na vysluněný dvorek malého potomka –
tou dobou nejmladší přírůstek sboru (ne nadlouho, chystají se další). To se nám
ten čas překuluje, vždyť to vypadá jak nedávno, kdy přišel Štěpán do našeho
sboru a Marta byla ve Vřešťanech, v mládeži, konfirmovala … No, ostatní na to
hledí jako sudičky …



Láry už pro nás odehrál a odrecitoval celou řadu představení a i tentokrát nám
nachystal úžasný zážitek. Jeho přednes je jedinečný a myšlenky předávané z
dávných textů rovněž. Nevím, jestli sám tuší, jak silně na nás dokáže působit a
kolik nám toho dokáže sdělit. A jakou radost nám působí …





Byl to vrcholně prožitý Dvorek, úplná perla na šňůře letošní řady Dvorků a
Desertů
… Štěpánovi se už povedlo hodně, ale nevím, nevím, jak bude
přeskakovat svoji vlastní laťku za rok … Za to úsilí mu patří obrovské díky,
žijeme díky němu v jakémsi luxusním světě, kde k nám přicházejí úžasné možnosti
jaksi samy a docela jedinečné – uvědomujeme si to přátelé?

Komentáře

Chcete-li komentovat, musíte být přihlášeni.