Olešinky 2002

 Publikováno: 14. 12. 2002, kategorie: Děti a mládež, YMCA, Výlety a tábory


Tak jsme se po roce zase vypravili na tábor. Tentokrát byly naším cílem Olešinky, což je malá vesnička na Vysočině, nedaleko od Nového Města na Moravě.

Velkou novinkou bylo 5 týpíček (v Čermné sice jedno také bylo, ale nebylo obyvatelné). Zatímco se většina Vřešťanů rvala o týpka, moudřejší jedinci se stáhli do starých dobrých podsadových stanů (mimochodem jsem mezi nimi nebyla). Ony totiž ty podsaďáky mají pár výhod – dají se o dost rychleji a v menším počtu zadýchat a nezatéká do nich tak moc jak do týpíček, z čehož se nakonec stala naprosto rozhodující věc.

Náš tábor se letos nerozdělil na čtyři z dvanácti izraelských pokolení, ale na příslušníky čtyř různých hnutí, která probíhala v Evropě v době husitských válek (augšpuráci, utraquisti, čeští bratři, helvíti).

Do boje mezi družinkami však nečekaně zasáhly nečekané deště, které zapříčinily srpnové povodně. První den bylo ještě docela dobré počasí, ale druhý den se obloha zatáhla a začalo pršet a pršelo pořád. Po dvou dnech už zanechali všech svých nadějí i ti nejzarytější optimisté a někteří přebíhali se spacáky z týpíček do stanů, brodíce se těmi kalužemi, které ještě nebyly tak hluboké a bylo jich poskrovnu. Stále častěji se nám do hlavy vkrádaly pochyby, zda jsme jako potřebný nouzový dopravní a přepravní prostředek správně zvolili auto. Po pár dnech vydatných lijáků jsme byli přesvědčeni, že vhodnější by byla kanoe, kajak nebo jiné plavidlo. Vůbec nejhůře na tom byly noční hlídky – ty nejprudší lijáky přicházely zpravidla v noci. Výkony hlídek při hloubení odtokových kanálů a kontrolování stavu vody byly obdivuhodné. Když však hladina říčky Bobrůvky nabyla nebezpečné výšky, bylo rozhodnuto o částečné evakuaci tábora. Naštěstí bylo kam utéct, a tak byl díky obětavým přátelům z novoměstského evangelického sboru zachráněn mnohý život. V táboře zůstalo jen pár statečných, kteří se snažili zachránit co se dalo. Naštěstí jsme se mohli za krátkou dobu vrátit. Bobrůvka se sice troch z břehů vylila, ale vody brzy opadly.Pak se fáze velkého moknutí přehoupla do fáze všehosušení. Při této příležitosti jsme se přesvědčili, že bahno je v okolí Olešinek obzvláště těžko smyvatelné (dodnes ho mám ještě trochu zažraného na pláštěnce).

Nakonec se kaluže vsákly, voda z ledničky se vynosila a tak bylo možno dohrát táborovou hru, která byla i ve ztížených podmínkách vydařená. Jak komu připadlo toto táborové dobrodružství akční a napínavé nebo hrozné a vyčerpávající, to říct nemůžu. Rozhodně jsme byli všichni rádi, že všechno skončilo (ale stejně – ještě jeden takový tábor a pořídím si mezi prsty plovací blány).

Eva

Zde si můžete prohlédnout několik fotografií z tábora.

Komentáře

Chcete-li komentovat, musíte být přihlášeni.