Sobotní sjíždění Svitavy 16. 5.

 Publikováno: 28. 05. 2009, kategorie: Děti a mládež, YMCA, Výlety a tábory
svitavaAutor: Jiří Sedlák
Foto: Anežka Konečná

Prásk! “Ty jsi to neviděl?” zeptal se mně Štěpán M. „Ne.“ Vystupuji a prohlížím spodek auta po nárazu na betonovou patku na staveništi mostu pod Sv. Kateřinou. Zběžně se zdravím s vodáky, kteří se už nemohou dočkat plavidel. Začíná vykládání lodí a lodní výstroje z vleku na břeh řeky.



Místo k nalodění se mi vůbec nelíbí (silnice, provoz, stavba). Našel jsem lepší, proti proudu, ale musím uznat, že Danova volba byla prozíravější. Nebudeme muset kvůli lešení v řece přenášet lodě přes silnici. Z uvažování mě vytrhuje Hana: „Všechna auta převezeme do Obřan.“ Výborně. Řidiči se vrací s Petrem K. a Hanou (škoda, že nejedou s námi). Vše je připraveno, jen se neví, kdo s kým a na čem má jet. Po krátké domluvě jsou posádky u svých plavidel a před jedenáctou postupně vyrážíme. Celkem sedm kanoí a dva rafty s 37 vodáky (16 dětí, 7 mládežníků, 14 dospělých – od tří do sedmdesáti čtyř let věku). Na srazu na parkovišti v Lipůvce Anežka poznamenala, že tak velká sborová akce dlouho nebyla.

dsc00551

Řeka se mi líbí, jen se mi zdá, že v ní teče málo vody a k tomu ještě kalné. Snažíme se odplout na zeleném raftu. Nejde to. Uplaval mi klobouk a Jarda ho chytil. Nedá se nic dělat, musíme do vody (zatím jenom dospělí, děti ne). Po chvíli tahání raftu v řece do proudu (kdy už bude?) zůstává uprostřed řeky stát Sylvie v náručí s brečícím synem Jáchymem. Chce se vrátit zpět na břeh. Chvíli ji musíme přemlouvat, ať to s námi ještě zkusí… Každý, kdo tahal raft nebo kanoe, ihned pocítil chlad vody, sílu proudu a zrádné kameny. Žádné oblé ovčí hřbety, ale ostré hrany, drsnost, křeče, které po chvíli člověk přestává vnímat. Zpětně se nedivím počátečnímu pláči nejmenších dětí (Jáchyma D. a Matouše B.) Mají instinktivní pud sebezáchovy, který nám dospělým chybí a naše počáteční nervozita jim nepřidala. Plujeme! Co chvíli musíme z raftu do řeky, když uvízneme na skrytém kamenu. Za námi je ještě červený raft a kanoe s bratrem Farským a Kurtem. Před námi pohodoví Lančovi, Honza R. s Kryštůfkem a Ditou a mládežníci na kanoích. Snažím se raft kormidlovat povely „pravobok nebo levobok zabrat“, ale po chvíli se mi začínají plést strany (upozorňuje mne na to spolehlivý Jarda V.). Malí vodáci na našem plavidle zatím bojují s krokodýly, rudochy… Čekáme na zbývající. Červení rafťáci oznamují, že kanoe za námi se cvakla. Nicméně posádka, a zde je nutno vzdát hold bratru Farskému, obětavě pokračuje dál. Přestávka, konečně přístupný břeh, svačina, převlékání, odchody na „písek“.

dsc00536

Sylvie s malým Jáchymem přesedá do kanoe k Ríšovi, který se nezdrží komentáře: „Konečně je rodina společně poprvé na vodě.“ Obloha olověná, ne a ne se protrhat. Výměna zkušeného Peti K. do kanoe za Kurta, který je na vodě poprvé. Připlouváme do Adamova. Nepěkné, omšelé administrativní a tovární budovy hyzdí vybetonované břehy řeky. Zapáchající trubky mířící do řeky. Vidíme cihlový kostelík uprostřed sídliště v kopcích. S přáním mít konečně město za zády pokračujeme v plavbě přibližně hodinu. Adam přeskakuje z lodě do raftu a naopak. Doplouváme k čekajícím mládežníkům. „Máte ještě medovinu?“ Téměř všem na raftech cvakají zuby zimou. Jáchym H. odněkud z lodě vyloví petku s mizejícím obsahem a podává mi ji. Medovina koluje po raftech, ne dlouho. Na kopci jsou vidět opravené obytné domy. Dan říká: „Konečně jsme v Bílovicích.“ Libor P. Dana poučuje: „To je ještě Adamov.“

dsc00553

Některým se podlamují pádla (aby také ne, vždyť je kolem 14 hodin odpoledne a měli jsme být v Husovicích na obědě). Připlouvá kanoe s bratrem Farským a Peťou. Měním s nimi plavidlo. Na „vydře“ s Ondřejem na háčku a Samem jako porcelánem. V kýlu dva slušné vodotrysky. Nezbývá než stále vybírat vodu. Pak to přišlo. V proudu jsme chytili prostředkem lodě za kámen a jsme tam! Klukům čouhají z vody pouze hlavy. Oba začínají nabírat. Křiknu na ně:
„Zpátky proti proudu!“ Poslechnou. Z červeného raftu vyskakuje obětavý Štěpán M. s Danem. Vylijí mi vodu z kanoe. Mezitím házím Sama do jejich raftu. Ondřej je na břehu. Oba odmítají plout s tátou, který je poprvé udělal. Mokrý Ondřej nakonec na háčku maká, aby mu nebyla zima. Hustě prší. Dojíždíme Honzu se spícím Kryštůfkem v lodičce. Převlékat se nemá cenu.

dsc00559

Čekáme na ostatní. Dan oznamuje: „Natrhli jsme raft o plech, volal jsem Haně, ať pro nás přijede.“ (Máša K. s Hanou vařily guláš.) Makáme. Připlouváme s Ondřejem k mostu (u Myší díry). Někdo na nás shora volá „Ahoj!“ Ondřej uvidí mámu a začne natahovat: „Jsem mokrej, táta nás udělal a je mi zima.“ Po chvíli na příhodném místě připlouváme ke břehu. Adam se řáchá v řece a vylézá na břeh. Dovídám se, že se s Tomášem cvakli. Neúnavný Tomáš v singlu najíždí do peřejek a viditelně si užívá řeky. Červený raft a všichni, kteří již toho po 14 km měli dost, se přesunuli do Husovic. Zbytek pokračuje dál (včetně přenášení jezu) chatovými koloniemi táhnoucími se až k Brnu. Mám nového háčka ze zeleného raftu, nadšeného a neúnavného Michálka B. (vodou netknutého), což mu vydrželo až do Obřan (spíše jsem ho musel brzdit). Štěpán M. si kanoe nemůže vynachválit, téměř žádná dřina oproti raftu. Od Františky se dovídám, že jsme ujeli asi 23 km, místo mých vzdušnou čarou plánovaných 13ti km. A také, že řeka má 15 cm podstav vody. Čekáme na zelený raft. Stále nic. Konečně. Vyplouváme s Míšou proti proudu vstříc připlouvajícímu raftu. Vítá nás unavená, ale spokojená posádka se stále se usmívající Marikou B. Jarda později říká: „Chodci kolem řeky byli rychlejší než my na raftu.“ Končíme kolem 18té hodiny. Začíná nádherný slunečný večer. Nakládáme lodě na vlek a odjíždíme do Husovic ne na oběd, ale na dobrou večeři. Po cestě zastavuji Štěpánovi M. u domu, který se s námi loučí slovy: „Myslel jsem si, že si při sjíždění Svitavy odpočinu, ale jsem úplně vyřízený.“ Děkuji klukům Štěpánovi, Tomášovi, Jáchymovi a Kurtovi za ranní naložení lodí. Honzovi R. a Danovi (kterého jsem vytáhl z vany a viděl poničený červený raft) za jejich pomoc při večerním skládání. Tak končíme. Nebo začínáme…?

dsc00561

Komentáře

One Response to “Sobotní sjíždění Svitavy 16. 5.”

  1. Přidal anezka, Červen 9th, 2009 21:44

    někteří vodáci nepřízeň počasí přímo hltali, někteří vodáci hltali vodu

Chcete-li komentovat, musíte být přihlášeni.