.. a kousek jsme šli. Zastavili jsme se na takovém hezkém paloučku. Tam nám Pepina, Františka a Michal řekli, ať zkusíme najít nějaké listy, větvičky a rostliny. Když jsme to našli, tak jsme si řekli, co je co za rostlinu. Dostali jsme povolení ke kopání. Napili jsme se a šli dál. Přešli jsme nějakou silnici, a pak jsme už šli známou cestou na Hády. Vyšlapali jsme kopeček, a ještě nám dali poslední úkol. Měli jsme položenou větev na prstě a měli jsme ji položit na zem. Dlouho nám to nešlo, ale nakonec jsme to dokázali. Dostali jsme listinu, kde jsme se později zapsali. Vyšlapali jsme nahoru a začali kopat. Nakonec jsme to vykopali a začali sušit. To, jak to bylo slizké, se ani nedá popsat. Podepsali jsme se. Valda pasoval nové Vřešt’any pravým mečem. (Byl v pochvě.) Bylo to vzrušující. Dali jsme to do nové krabičky, zakopali a šli. Šli jsme už jen kousek. Autobusová zastávka byla celkem blízko. Přijeli jsme do Husovic a tam na nás čekala obrovská hostina. Dostali jsme jablka, guláš, buchty… byl i výtečný dort! Mně osobně se to líbilo. Ben

.