Rodinná sborová rekreace – Lovětín 2007
Slibovali jsme si od těch pár dnů relaxaci, dobrodružství, romantiku a snad konečně splynutí s husovickým sborem. Očekávání se splnila nad míru! Děti byly naprosto nadšené, já trošku nostalgická – na podobně vybavené tábory jsem jezdívala jako instruktor a manželovi se konečně splnil sen jet na pár dnů i s dětmi pod stan.
O rodinné sborové rekreaci v Lovětíně slovem i obrazem Eva Merclová.
 |
Přijeli jsme jen na prodloužený víkend, ale už samotné položení tábora uprostřed lesa věstilo krásnou relaxaci… |
|
Hned první noc jsme museli ocenit, že jsme si na poslední chvíli celá rodina objednali spacáky do -17 stupňů – na Vysočině je i v letní noci opravdu zima…. |
 |
 |
Každé ráno po snídani probíhalo čtení pohádky z knihy „Příběhy z Ementálu“. Pro nás osobně jen škoda, že jsme příběhy neslyšeli od začátku – ale zůstal nám alespoň typ na vánoční dárek… |
|
Ruku k dílu podali bez výjimky a bez říkání muži při řezání dřeva a jiných těžkých pracích… |
 |
 |
i ženy při přípravě jídel a jiných lehčích pracích…
Vybavení v táboře zaujalo svou romantičností – žádná elektřina, žádná budova, žádné výdobytky civilizace! Kuchyně s prostým přírodním zařízením, |
|
kamna pouze polní, leč stále plně funkční. |
 |
 |
Došlo i na cestu za pokladem: |
|
některým došly síly, ale byla tu pro ně pomoc… |
 |
 |
Pro poklad šli všichni, nemohl tedy chybět ani táborový celotýdenní maskot… |
|
Snad vyjde i závěrečná společná fotka!!! |
 |
 |
Týden jsme uzavřeli návštěvou bohoslužeb v Horních Dubénkách, kde kázal Štěpán Hájek. Po bohoslužbách následovalo ještě kulturní dopoledne. |
|
Příští rok nás bude o jednoho víc, ale doufám, že nám to v cestě do Lovětína nezabrání. A hlavně! V husovickém sboru se začínáme cítit jako doma, a to nás hřeje snad nejvíc!!! |
 |
Komentáře
Chcete-li komentovat, musíte být přihlášeni.