Již podruhé jsme se dokázali sejít v Zamilovaném … to je docela výkon!

Tentokrát jsme hráli na rovném plácku na dohled od Bumbálkovic domu.

Mládež se sešla v hojném počtu, avšak bylo mezi nimi skoro tolik marodů jako mezi námi staršími (ne většími, to už dávno neplatí).

Z dospěláků se ovšem statečně a bez ohledu na následky rozhýbali Dan a Jirka.

Zatímco Danovi trénink zjevně svědčí (tentokrát vydržel až do konce a že se nešetřil!) Jirka sám sebe odnesl třikrát na nosítkách s krutě bolavým kolenem. Inu, kolena mládeže jsou v podobné výšce…

Utkání bylo nesmírně bojovné a provázely ho zvraty. Mužstva se střídala ve vedení, dotahovala náskoky, byla vidět dobrá kombinace.

Ještě pár tréninků a zase už bychom se mohli postavit Zbraslavi …

Ti, co hrát nemohli, fandili, ale byli trochu smutní…

Góly padaly hojně, dokonce Vláďa dal i hattrick! A zapojili se i nejmenší hráči, kteří se konečně mohli vybouřit téměř bez omezení a většinou i správně odhadli směr, kterým hrají.

Grilovalo se na závěr, podobně jako minule.

Text a foto Ivan

]]> https://www.ccehusovice.cz/33/fotbalek-v-zamilcu/feed/ 0 https://www.ccehusovice.cz/82/drama-v-desti/ https://www.ccehusovice.cz/82/drama-v-desti/#comments Sun, 14 May 2006 20:24:59 +0000 http://www.ccehusovice.cz/82

Tradiční fotbalové utkání!

Detaily najdete v této reportáži! A nyní i s fotkami Míly Hadlačové, které právě vylezly ze skeneru!

Hřejivé paprsky jarního slunce se dosud líně rozlévaly nad střechami brněnských chrámů i evangelických modliteben, když tu se od západu začala pomalu rýsovat hrozivá hradba temných bouřkových mraků. Lehounký větřík, který dosud s bílými obláčky nedbale laškoval, se nečekaně proměnil v hrozivé poryvy nadcházející vichřice a s prvními těžkými kapkami, které smočily prach ulic velkoměsta a které se vzápětí slily do pramínků, potůčků i řek, neodvratně otékal do nicoty i pravidelný jarní fotbalový zápas mezi týmy evangelických Husovic a katolické Zbraslavi.

Se sílícím deštěm sílila i zoufalost situace, neb zbraslavští již v hojném počtu vyrazili na cestu v očekávání dobrého sportu za jakýchkoliv klimatických podmínek. I poradil se generální manažer husovického týmu Ivan Veliký s meteorologickým radarem a vyhlásil tento soud: „Jak se vyprší, jdeme na to!“ Následně pak povolal zbytky týmu, dosud zbaběle se skrývající před deštěm v teple domova, a pohlédnuv k nebi pravil: „Už se to vypršelo.“

Na provlhlý písek bývalého tréninkového hřiště Zbrojovky, kde mičudu kdysi proháněli Kroupa s Jarůškem, vyběhly oba juniorské týmy skvělých hochů i dívek. Již od počátku se potvrdila tradiční vyrovnanost této kategorie a ani jeden z týmů se nedostal do výrazného vedení. V půli druhého poločasu se ukázalo, jak ošidné je důvěřovat radarům a meteorologům vůbec, neb se opět silně rozpršelo. Pokus o přerušení hry se nesetkal s úspěchem, protože hráči i hráčky zjistili, že je lepší moknout v pohybu než stát pod několika děravými listy ubohého zakrslého stromu. Utkání pak spělo rychle ke konci a zbraslavští nakonec dosáhli těsného vítězství 4:3.

Kapky vesele padaly dál a kupodivu nikomu se ještě nechtělo končit. Měly teď nastoupit týmy seniorské, zde jest však nutno podotknout, že husovičtí senioři již pole fotbalové zcela vyklidili a sportu zřejmě holdují pouze u televizních obrazovek. A tak to mládež vzala do svých rukou ještě jednou. Na protřelé zbraslavské borce však již nestačila a po lítém boji, při kterém vzaly za své mnohé zadky i kolena, nakonec prohrála 0:3. Čest jejich památce.

Jen se dohrálo, sluníčko opět vykouklo a začalo osušovat kštice a dresy provlhlých bojovníků a bojovnic Oba týmy nastoupily a provolaly si vzájemně slávu. Poté byl zavelen rozchod a všichni se již začali těšit na podzim do Zbraslavi, protož tam dosud ani jednou při fotbálku nepršelo. A ještě malou domů – před prázdnými domácími tribunami se špatně hraje a ubozí tři diváci včetně generálního manažera opravdu nemohli konkurovat početnému houfci příznivců přespolních. Takže příště zas v plné sestavě!

P.S. Jistě si rádi opět přečtete populárně vědecký článek o historii fotbalu na Moravě!

Váš šéfredaktor.

Zbraslavské hřiště za školou bylo opět svědkem tradičního fotbalového utkání, ve kterém šlo nejen o sportovní prestiž, ale také o setkání s lidmi, kteří v koutku nečekají, až jim nejvyšší rozhodčí odpíská konec utkání, ale s vervou jdou do boje ve sportu i v životě. Suché výsledky nemohou popsat, jaké drama se odehrávalo na hřišti, přesto na úvod:

V článku najdete nejen reportážní fotografie Štěpánovy (jedna od Jáchyma), ale také originální hlasové záznamy důležitých okamžiků zápasu, jak je neplánovitě, ale autenticky pořídili Michal s Radkou.

Jako první proti sobě nastoupili dorostenci a dorostenky. Na reportážní fotografii vidíme husovický tým – zleva: Tom Cimr, Sam Thál, Dominik Smetana, Vojta Konečný, Péťa Konečný, Jáchym Hájek a Radka Hadlačová .

Obě družstva nastoupila na zeleném pažitu zbraslavského hřiště pod vedením rozhodčího Luďka Strašáka. Hvizd píšťalky zahájil hru a diváci se stali svědky nebývale dramatické podívané.

A abyste o něco nepřišli i vy, diváci internetoví, připravila redakce autentické zvukové záznamy. A hned první záznam nám přibližujerozhodující okamžiky tohoto zápasu. Pak následoval nápor Husovic (viz foto),ale nepříliš úspěšný. Anizbraslavští však nesložili zbraně.

Šancí na obou stranách bylo dostatek,například ta na fotce dole. A pak začaldruhý poločas. Stav se však nezměnil, jakplyne i z komentáře. A tak to šlo až dokonce prvního zápasu.

Nástup juniorů a juniorek. Husovičtí zleva: Marek Kovář, Ondra Hájek, Lukáš Silnický, Valda Smetana, Gregor Samson, Honza Cimr a Martin Blažek. Zápas začalvelkým náporem husovických. 

A pak se Husovice konečně dočkaly -první gól. Do konce poločasu se pak užnic zvláštního nestalo. Ve druhém poločasese však obraz hry změnil, a todokonce i gólově. Pak následovaly další šance, ale nakonec seopět radovaly Husovice. Závěr zápasu pak bylponěkud nervózní. Dokoncedošlo i na zranění - naštěstí nebylo vážné. A to už bylkonec zápasu.

Před posledním zápasem navíc došlo kestřídání na komentátorském stanovišti. Nastoupily oba A-týmy. Husovice reprezentovali – zleva: Ivan Cimr, Zdeněk Pavlík, Hozna Cimr, Dominik Smetana, Lukáš Silnický, Tom Cimr, Gregor Samson a duchovní a fotbalový vůdce Štěpán Hájek. Všimněte si, že seniorů za Husovice opravdu nastoupila hrstka. Výkopem zbraslavskýchutkání začalo, ozajímavé situace ovšem nebyla nouze. Dokonce došlo i kesrážce dvou hráčů.

A pak to přišlo,první gól v síti Husovic. A vzápětídalší gól. A to bylo špatné,útok Husovic se stále nemohl prosadit. Ještě, žeobrana zachraňovala, co se dalo. Nebyla ani nouze onečekané okamžiky. Husovičtí sice dřeli, alechyběla koncovka. Ani jindy neomylný střelecŠtěpán se neprosadil. Nakonec přišladefinitivní tečka zápasu.A to byl konec.

Ještě, že jsme si všichni tak dobře zahráli.

Heslo na závěr.

O historii fotbalu na Moravě od neolitu po dnešek čtěte v článku, který připravilo dějepisné oddělení naší redakce!

Existence kolektivních her s předměty o velikosti kokosového ořechu je na území dnešní jižní Moravy doložena jíž v odbobí neolitu. Svědčí o tom nálezy kamenných ručně opracovaných koulí v nalezištích Dolní Věstonice a Předmostí u Přerova. O tom, jak hra probíhala, však nálezy nic nenasvědčují. Můžeme pouze předpokládat, že hráči dopravovali předmět tvaru koule do předem vymezených oblastí – jakýchsi branek, sestavených z kostí ulovených a snězených mamutů.

Další zprávy pak pocházejí až z období osídlení jižní Moravy keltskými kmeny. Z této doby se nezachovaly žádné konkrétní nálezy, jsou však k dispozici úryvky zápisků římského legionáře Postumia Agrippy, který v pohraniční stanici u dnešního Mušova sledoval keltské bojovníky, jak na velké travnaté pastvině koulí předmět o velikosti dnešního medicinbalu a snaží se ho dopravit do prostoru mezi dvěma kopími, zabodnutými do země.

Z období osídlení germánskými kmeny opět žádné zprávy neexistují, první písmené prameny se však objevují brzy po příchodu starých Slovanů do střední Evropy a to z doby panování knížete Svatopluka – jedná se o tzv. Metodějovu závěť (kterou ovšem nenapsal Metoděj, ale jeden z jeho bulharských žáků), kde se doslova píše: “V dobách míru rozvíjejte kromě odkazu duchovního i odkaz tělesný, zvláště hbitost a rychlost podporující”.

Že se tímto odkazem staří Moravané řídili je mimo jiné doloženo zápisky na pergamenu z Mikulčického naleziště, ze kterého lze vyčíst jakousi výsledkovou tabulku, kde se uvádí pořadí jednotlivých velkomoravských hradišť (někteří odborníci však tuto tabulku interpertují jako soupis Svatoplukova majetku při dělení mezi jeho syny).

Nicméně pravdou je, že po rozpadu Velkomoravské říše nastalo období rozkvětu kolektivních her. Pozitivní dopad mělo převeztí avarského vynálezu, koženého míče, který se již svou velikostí zcela podobal dnešnímu míči fotbalovému. Hře s tímto míčem, od té doby nazývané “kopaná”, postupně propadlo obyvatelstvo všech jihomoravských hradišť a vesnic a z této doby již lze doložit jak existenci vesnice Husovice v bažinatém kraji u dnešní řeky Svitavy, tak i hradiště zbraslavského v hlubokých hvozdech na západě od dnešního Brna.

S rozvojem českého státu se hra s avarským míčem dále rozvinula a v době panování krále Přemysla Otakara II. se již konala řada turnajů v kopané, které byly mezi vesnickým lidem populárnější než turnaje rytířské.

Vzájemné zápasy mezi zbraslavskými a husovickými se staly brzy tradicí a účastnilo se jich tehdy více než padesát hráčů na obou stranách a také řádově desítky až stovky diváků.

Válečná klání v době husitských válek tuto slibnou tradici přerušila a další omezení nastala tím, že Zbraslav zůstala věrna katolické církvi a Husovice se přiklonili ke straně utrakvistické. Nicméně idea zápasů v kopané zvítězila nad rozdíly ve víře a jarní i podzimní zápasy zdárně pokračovaly až do doby třicetileté války, kdy byly katolická Zbraslav i utrakvistické Husovice vojsky švédských protestantů bez rozdílu srovnány se zemí.

Situace po bitvě na Bílé Hoře zápasům v kopané příliš nesvědčila, protože se zbytky husovických utrakvistů a českých bratří musely skrývat v undergroundu. Přesto však byla za přísného utajení sehrána řada zápasů, některé dokonce i za hranicemi Moravy v liberálnějších Uhrách.

Toleranční patent císaře Josefa II. naštěstí přinesl do moravské kopané nové oživení. Husovičtí povstali z podzemí a pod lutherským praporem opět s obnovenou silou nastoupili do zápasů. Problémy však nastaly s rozhodčími. Řada z nich si chybně vyložila císařské výnosy a kromě různosti ve víře začali rozhodčí tolerovat i unfair hru, fauly, nesportovní chování a jiné hrubé zákroky. To u mnoha zápasů vedlo ke rvačkám mezi hráči a také k potyčkám s diváky. Tak dopadly i zápasy mezi Zbraslaví a Husovicemi a po posledním zápase, kdy došlo ke zranění celkem třiceti šesti hráčů, funkcionářů i diváků, byly další zápasy odloženy na neurčito.

K obnovení tradice pak došlo až za dlouhých dvěstě let přičiněním bratrů ve víře Ivana a Luďka, kteří si vzpomněli odkazu Metodova a vyzvali borce husovické i zbraslavské k novým kláním.

Neváhejte a prohlížejte!

Míla Hadlačová se svým klasickým Olympem:

Digitální zbraslavský borec Rosťa Pacholík:

Již v 15.00 se na hřišti u školy ve Zbraslavi sešla početná skupina husovických borců včetně realizačního týmu, otců, matek a blízkého i vzdáleného příbuzenstva v úctyhodném počtu skoro čtyřiceti duší, což určitě mile překvapilo hlavního organizátora celé akce Ivana Cimra. Zbraslavský tým dosud nedorazil, neboť se hráči účastnili pohřbu, jak už to bývá ve Zbraslavi před fotbalovými utkáními zvykem.

Husovičtí hráči nelenili a jali se neprodleně trénovat na hrací ploše, což se obešlo bez případných zranění až na autora tohoto článku, který odkulhal do zámezí a po zbytek odpoledne se zabýval pouze činností zpravodajskou. Někteří husovičtí příznivci rovněž využili odkladu začátku utkání a vyrazili se občerstvit po náročné cestě do nedaleké hospody.

Netrvalo dlouho a objevili se první zbraslavští borci vedení zasloužilým kapitánem Luďkem Strašákem. Zanedlouho byly týmy kompletní a bylo rozhodnuto o pořadí utkání. Jako první na hrací plochu vyrazili dorostenci s dorostenkami.

Jaká byla sestava Husovic? V brance skvěký Honza Cimr, v útoku trojice Marek Kovář, Gregor Samson a Martin Blažek, záloha Valda Smetana a Ondra Hájek a k tomu neprůstřelná obrana Lukáš Silnický a Dáda Hadlačová. Utkání se již od začátku pro Husovice vyvíjelo velmi slibně. V 16 minutě se uvolnil Marek a přihrál Gregorovi, který přesnou ranou k tyči vstřelil první gól utkání. Tak skončil první poločas. Ve druhém poločase pak Marek v 7. minutě po přihrávce Martinově zvýšil na 2:0 a vše se zdálo jasné. Zbraslavští však nesložili zbraně a snížili na 2:1. V té době husovičtí střídali a na hřiště přišli Dominik Smetana a Jáchym Hájek. Zvýšená útočná síla Husovických juniorů se zúročila ve třetí brance, kterou v 15. minutě opět vsítil Marek. Nutno rovněž pochválit součinnost celého týmu a tradičně neprůstřelnou obranu i s brankářem.

Dorostenci a dorostenky – výsledek 3:1 pro Husovice

Ke druhému utkání nastoupilo žactvo. V brance Samuel Thál, v obraně důrazní Radka Hadlačová s Tomášem Cimrem, v záloze se skvěli Péťa Konečný a Šimon Patra a útok zajišťovali neomylní střelci Dominik Smetana a Jáchym Hájek. Ti dva také ve 2. a v 13. minutě zajistili Husovicím vedení 2:0. Druhý poločas však patřil zbraslavským. Po chybách v obraně Husovice inkasovali z přímého volného kopu a dokonce i z kopu pokutového za ruku v brankovém území. Zdecimovaný tým pak sice odolával náporům zbraslavských borců, nakonec však podlehl těsně 3:2. Všichni však zaslouží potlesk za heroický výkon a do příště si lépe natrénují obranu.

Žáci a žákyně – výsledek 3:2 pro Zbraslav

Vrcholem odpoledne však byl zápas mužstev seniorských (nutno podotknout, že na straně Husovic bylo z počátku opravdových seniorů poněkud více, což samozřejmě vysvětluje určitou dýchavičnost v projevu celého týmu). V brance se jako tradičně objevil bezmála profesionální Ivan Cimr, v obraně skálopevný Tomáš Patra dobře doplňovaný stále velmi rychlým Vláďou Zikmundem. V záloze se skvěli Martin Blažek s Markem Kovářem a útok kombinoval zkušenost Štěpána Hájka s mladistvou průrazností hostujícího Honzy Ženatého. Přesto se však současný zbraslavský tým ukázal nad síly husovického kolektivu, neboť se mu přece jenom podařilo vstřelit branku, na kterou naši borci již odpověď nenašli. Nic nepomohlo, že rodina Zikmundova nahradila přece jenom opotřebovanějšíno Vláďu mladým Pavlem, že Štěpán uvolnil místo důraznému Gregorovi, že Martin na hřiště pustil Valdu. Zbraslavští se stáhli do betonové obrany a nepustili naše útočníky k nebezpečnější akci. Naopak na druhé straně musel brankář Ivan několikrát obratně zasahovat před dotěrnými zbraslavskými útočníky. Utkání skončilo nejtěsnějším výsledkem 0:1, což je nakonec vzhledem k síle zbraslavkého týmu a k výhodě jeho domácího prostředí pro husovické nesporně lichotivé.

Senioři a seniorky – výsledek 1:0 pro Zbraslav

Po zápasech se pak všichni občerstvili mléčnou čokoládou, dodanou obětavými místními fanynkami.

Nakonec se všichni hráči i příznivci sešli na hřišti, kde se v kruhu pomodlili.

Všechny čtenáře zdraví Michal Hadlač (foto Vláďa a Pavel Zikmundovi)

Fotbalový miniturnaj v Brně

V neděli 19.10. ve 1400 hodin se na hřištích Cyrilometodějské základní školy v Brně konal miniturnaj v malém fotbale. Turnaj byl rozdělen do tří kategorií (žáci do 5. třídy ZŠ, žáci od 6. do 9. třídy ZŠ, poškoláci) a zúčastnila se ho zbraslavská farnost, evangelíci z Husovic a výběr Cyrilometodějské základní školy . Ze Zbraslavi dorazily všechny tři věkové kategorie, Husovice a ZŠ složily společnou nejstarší kategorii. V žákovských kategoriích se hrálo 2 x 15 minut, v poškolácích 2 x 20 minut. Hrálo se současně na dvou hřištích.

V kategorii mladších žáků provázela náš tým smůla. První zápas sehrál proti Husovicím. Ze začátku však měl velké štěstí, po zaváhání obrany se hráč soupeře hnal sám s míčem na našeho brankáře Honzu Macháčka, vystřelil, ale míč však jen orazítkoval obě tyče a odrazil zpět do hřiště. Tři minuty před poločasem dostal náš tým do vedení David Vít, tento náš klíčový hráč se však ve druhém poločase srazil hlavou se soupeřem a zápas dohrával silně otřesený, což se značně projevilo na jeho výkonu. Soupeř nakonec dokázal vyrovnat, pro nás dost nešťastně, minutu před koncem. Druhé utkání, se ZŠ, bylo pro nás mnohem horší. David Vít sice nastoupil, ovšem projevilo se na něm otřesení z prvního utkání a nebyl tak vidět. Což mělo vliv na celý tým, jehož úspěchy jsou postaveny na výkonech Davida. Tento zápas jsme prohráli, když výborný soupeř dal gól devět minut před koncem. Náš tým se tak umístil na 2.–3. místě společně s Husovicemi, které taky prohráli se ZŠ. Ta se stala celkovým vítězem této kategorie.

Tak jako mladší žáci, sehráli i starší první zápas s Husovicemi. V zápase, který byl velice vyrovnaný jsme se dostali díky dalekonosné střele Pepy Buriana z vlastní poloviny do vedení čtyři minuty před přestávkou. Prospali jsme ovšem vstup do druhého poločasu a po dvou minutách jsme inkasovali vyrovnávací gól. Do konce zápasu už ani jeden tým nedokázal skórovat a tak jsme se museli spokojit s remízou. Ve druhém zápase jsme se celý poločas drželi velmi dobře, do vedení nás dostal opět Pepa po přihrávce Marka Víta, ale soupeř ještě do poločasu vyrovnal. Po přestávce se po našich individuálních chybách soupeř radoval ještě třikrát a tak se zrodil debakl. V dalším zápase Husovice remizovali se ZŠ a obsadili druhé místo o bod před naším týmem. Vyhrála ZŠ Lerchova, ovšem pochyboval bych o regulérnosti účasti toho týmu, za který nastoupil hráč s číslem 40 Zdeněk Strašák (číslo dresu symbolizovalo jeho již dosažený věk). Při diskvalifikaci ZŠ by náš celek obsadil 1.-2. místo.

Naše nejstarší kategorie chtěla Husovicím oplatit porážku z domácí půdu 1:2, v týmu vládlo velké odhodlání a vůle po vítězství. Náš tým nastoupil v prakticky novém složení, s nově poskládanou obranou, která pracovala nadmíru dobře. Oproti prvnímu utkání chyběli sice tři hráči, ovšem prázdná místa zaplnili Jan Vít starší, Jan Vít mladší a Mirek Jedlička. Celý zápas se hrál většinou na soupeřově půli, ale opět se projevila naše slabina – zakončení. Je však nutno říci, že brankář soupeře se činil. V první poločase neměl soupeř žádnou velkou šanci, zato my jsme se dostali do mnoha a při soupeři stálo velké štěstí. Po přestávce jsme soupeře ještě více semkli na jeho polovině, ale paradoxně on měl gólové akce. Nejprve nastřelil tyč, poté vytlačil střelu pod břevno na roh náš brankář. Osm minut před koncem jsme se konečně udeřili my, Radkovu střelu soupeřův gólman vyrazil jen k Petrovi Sochorovi, který dorážel do poloprázdné brány. Zbytek zápasu jsme už měli plně ve své moci a mohli jsme výsledek ještě upravit. Ovšem z úcty k soupeři jsme tak již neučinili.

Kategorie Žáci do 5. třídy ZŠ
ZBRASLAV – Husovice 1:1
Branka Zbraslavi: 12. Vít David
ZŠ Lerchova – Husovice 2:1
ZŠ Lerchova – ZBRASLAV 1:0

Sestava Zbraslavi: Macháček Jan –Strašáková Hanička, Brychtová Petra, Vít David, Orlet Ríša, Sklenář Pavel, Jelínková Jana, Barešová Anička

1. ZŠ Lerchova 6 bodů
2. ZBRASLAV 1 bod, Husovice 1 bod

Kategorie Žáci 6. – 9. třídy ZŠ
ZBRASLAV – Husovice 1:1
Branka Zbraslavi: 11. Burian
ZŠ Lerchova – Husovice 1:1
ZŠ Lerchova – ZBRASLAV 4:1
Branka Zbraslavi: Burian

Sestava Zbraslavi: Bareš Vojta – Smutný Emil, Vítová Anička, Pacholík Martin, Vít Marek, Kaláb Miloš, Burian Josef, Drápalová Zuzka, Nálepka Erik, Barešová Marie

1. ZŠ Lerchova 4 bodů (Přimhuřujeme oči nad účastí ředitele ZŠ v týmu 6.-9.třídy)
2. Husovice 2 body
3. ZBRASLAV 1 bod

Kategorie Poškoláci
ZBRASLAV – Husovice + ZŠ Lerchova 1:0
Branka Zbraslavi: Sochor
Sestava Zbraslav: Sedmík Jan – Vít Jan st., Vít Jan ml., Pacholík Rosťa, Strašák Luděk, Hakl Radek, Sochor Petr, Matějková Markéta, Jedlička Mirek

JanS.

“Tož, bratře Žižko, kam potáhneme teď?”

“Na Zbraslav.“

“????”

“Blíží se přece tradiční fotbalové utkání s místními katolíky a tam nesmíme chybět. Tož zapřáhni, bratře, a jedeme!”

“Ale jak a kudy?”

“To si přečteš dál v tomto článku….”

Vyrazíme v neděli, 24. dubna 2005.

První proud bude postupovat ohnivým ořem z hlavního nádraží brněnského ve 13.37 hod. ve směru na Zastávku u Brna. Tam dorazí bojovníci ve 14.10 a budou obětavými bratry a sestrami převezeni pomocí vozů do Zbraslavi.

Druhý proud vyrazí obrněnými vozy přímo z Brna – koordinaci zajišťuje zástupce hejtmana bratr Ivan – tak, aby byli na místě bitvy nejpozději v 15.00 hod., popř. mohli zachránit bratry a sestry na nádraží v Zastávce.

Zpátky se snad už všichni vlezou do obrněných vozů, nicméně oř odjíždí ze Zastávky v 17.36 a v 18.38 (dokonce i v 19.38).

Výzbroj a výstroj – fotbalová. Proviant s sebou (možná i něco navíc pro hostitele).

Účast je potřebná co nejvyšší – budou hrát děti, mládež, dospělí i důchodci.

Soupeřů se nelekejme a na množství nehleďme!

Ajak to dopadlo minule? Čtěte zde!