Bože, pronikáš každým prostorem i nekonečným časem. Jsi vyvýšený nad všecky myšlenky, jež se pnou vzhůru. Rozkázal jsi zmatku, aby se stal ušlechtilým řádem. Dříve než povstaly světy, byl jsi ty! Tvou skrytou láskou to, co nebylo, povstalo k bytí a zaznělo ti vděčnou písní chval.

Modlí se Ludwig van Beethoven…

Veď mého ducha, pozvedej ho svou silou z hlubin obtíží, aby beze strachu spěl vzhůru, v ohnivém rozletu! Neboť ty jediný víš. Ty jediný můžeš naplnit nadšením.

Čtení: 1. Mojžíšova 1 v úpravě pro představení neslyšících, kázání Štěpána Hájka na 1. knihu Samuelovu 16,7b – Člověk zajisté hledí na to, což jest před očima, ale Hospodin hledí k srdci.

Hrál Tomáš Vtípil na housle a náhodné předměty.

Zoja Mikotová četla z korespondence Jiřího Koláře manželce a jeden příběh z Mumínků.

Velikonoční neděle – svátečně komorní atmosféra, leč plný sál!