Lovětín 2009

 Publikováno: 7. 08. 2009, kategorie: Výlety a tábory

Lovětín 2009

Autor: Jarek Klimek
Lenivá pohoda. Tato fráze se loni nesla loukami a lesy v okolí Lovětína velmi často. Letos to tak často slyšet nebylo (zato byly k slyšení jiné perly), ale přesto tato dvě slova velmi dobře vystihují výrazně neorganizovanou atmosféru sborové rekreace, na kterou se mnozí z nás dlouho těšili.



Lovětín je prostě… Lovětín.
Stany. Týpí. Výborná kuchyně. Horko i zima. Známé tváře i ty, které jste nikdy neviděli. Klid i dětský řev. Lenivá pohoda. Kdo nezažil, jen těžko porozumí…
Lovětín 2009

Lovětín 2009
Místo činu

Lovětín 2009
Týpí tvořila nepřehlédnutelnou dominantu tábora.

Lovětín 2009
Děti ovšem mnohem více zaujala letošní novinka – věž s houpacím uzlem…

Lovětín 2009

Lovětín 2009

Lovětín 2009
Společná jídelna občas posloužila i jako kavárna a hudební sál (nad levou makovicí znalci místních poměrů nepřehlédnou jedinou příjezdovou cestu, která letos fungovala)
Lovětín 2009

Lovětín 2009
Po zpívání čekalo nejen faráře výborné kafe (ale jen faráři ladil hrnek s tričkem)

Lovětín 2009
Hele mami, já chápu, že tady vaří výborné kafe, ale já fakt nic nevidím…

Lovětín 2009
Mami, tam to žije. Dones mě blíž.

Lovětín 2009
Tak ne mami, zas mě odnes. Oni strašně hulákají…

Lovětín 2009

Lovětín 2009
Jirka a Máša byli zárukou (nejen) hladkého chodu kuchyně a našich plných žaludků…

Lovětín 2009
Dita po večerech pohotově zapisovala, a tak jsme si druhého dne u kávy mohli připomenout ty nejlepší výroky předchozího večera…

Lovětín 2009
Ne, opravdu ty výroky nemůžeme zveřejnit celé. Natož jejich autory. Ale místní paparazzi za nemalý obnos dodal alespoň část kompromitujících materíálů…

Lovětín 2009
A byla to opravdu bžunda. Ale dost legrace. Je potřeba nasbírat něco k obědu.

Lovětín 2009
No dobře, to není ona…

Lovětín 2009
Tato asi taky ne…

Lovětín 2009
Zatímco fotograf fotil prašivky, jiní uspěli ve sběru kvalitních (a hlavně poživatelných) hub.

Lovětín 2009
A hlady jsme opravdu netrpěli.

Lovětín 2009
Lovětín 2009

Byla s tím práce, ale stálo to za to.

Lovětín 2009
Připojili se malí i velcí.

Mnozí kuli v zákulisí všemožné pikle, aby nedošlo na zlatý hřeb – Setonův hrnec. Ale nebylo jim to nic platné – kuchyň měla pevné velení.

Setonův hrnec
A tak nezbylo, než aby jedni vyrazili do lesa na dřevo, a další jej zpracovali…

Setonův hrnec
… zpracovali…

Setonův hrnec
… zpracovali.

Setonův hrnec
Pak bylo potřeba dřevem řádně přiložit a rozpálit kameny…

Setonův hrnec
V mezičase silnější jedinci připravovali a udusávali jámu pro umístění horkých kamenů a slabší jedinci vsadili na jistotu v podobě Bebe…

Setonův hrnec
Nakonec ale byla rozpáleným kamenům ukázána cesta na jejich místo v připravené jámě…

Setonův hrnec
… a po kamenech následovala tráva z okolní louky a po ní připravená kuřata v alobalu.

Setonův hrnec
Na kuřata pak horký popel…

Setonův hrnec
… a po popelu výživná hlína. V této fázi se mnozí tvářili tak, jako kdyby považovali kuřata za ztracená…

Setonův hrnec
Jiní ovšem skepsi rozhodně nepodlehli, rozvibrovali své hlasivky a bubínky okolostojících hlubokými tóny…

Setonův hrnec
… a následně zmalovali syny své…

Setonův hrnec
… i dcery cizí v očekávání krmě zemské.

Jak vyhrabání kuřat po dvou hodinách dopadlo? To nechť zůstane mystériem, které sdílejí ti, kdo na něm měli podíl…


Pro ostatní na rozloučenou půlnoční snímek lovětínského tábořiště.

Komentáře

Chcete-li komentovat, musíte být přihlášeni.